Žloutenka

Trávení Děti Ženy Muži Kůže Oči

Hepatitida (lidově žloutenka) je většinou virové infekční onemocnění, které postihuje játra. Typů hepatitid je několik. Nejznámější jsou hepatitidy A, B a C. Zvláštním typem je novorozenecká žloutenka, která není virového původu.

Žloutenka

Není žloutenka jako žloutenka

Infekční hepatitida není vždy to samé jako žloutenka. Žloutenka (ikterus) vzniká vždy, když se v krvi a tkáních zvýší, z jakéhokoliv důvodu, koncentrace bilirubinu. U infekční hepatitidy vznikne žloutenka pouze v případě, že napadená játra nejsou schopna zpracovat a odstranit z těla všechen bilirubin.

Kdy vzniká žloutenka

Žlučové barvivo (bilirubin) vzniká z červeného krevního barviva hemoglobinu po rozpadu červené krvinky (ta žije v průměru 120 dnů) a uvolnění železa. Bilirubin je v určitém množství přítomen v krvi a s ní se dostává do jater, kde je pozměněn a v tzv. konjugované formě vyloučen spolu se žlučovými kyselinami a cholesterolem do žluči. Ve střevě, zejména v tlustém střevě (tračníku), se bilirubin dále přeměňuje a dává stolici hnědou barvu.

Jestliže koncentrace bilirubinu v krvi přestoupí určitou hodnotu, proniká do kůže, sliznic a očního bělma a způsobuje zežloutnutí různých odstínů a intenzity.

Jak vzniká žloutenka

Žloutenka vzniká třemi způsoby:

  1. Hemolytický ikterus. Množství bilirubinu stoupne natolik, že ho játra nestíhají dostatečně rychle přeměňovat (konjugovat). K této situaci dochází pravidelně hned po narození, protože plod potřebuje před narozením podstatně více červených krvinek než poté, co začne dýchat. Tato žloutenka novorozenců je přechodná a ve většině případů sama zmizí. Stejným mechanizmem vzniká přechodný ikterus u lidí s hemolytickým typem chudokrevnosti (viz anémie).
  2. Hepatotoxický ikterus. Játra nejsou schopna zpracovat normální množství bilirubinu a již zpracovaný bilirubin uniká z poškozených jaterních buněk zpět do krve. Tato situace nastává, pokud jsou játra poškozena zánětem, alkoholem, chemicky (např. rozpouštědly) nebo nádorem. Pokud se podaří stav jater zlepšit, žloutenka ustupuje, pokud ne, provází těžká žloutenka jaterní selhání.
  3. Obstrukční ikterus. Nejčastější příčinou zežloutnutí je neprůchodnost (obstrukce) žlučových cest. Překážkou bývá kámen, který se do žlučových cest dostane ze žlučníku, někdy také nádor (např. slinivky břišní), který stlačí žlučovod zvenčí, vzácně se jedná o nádor rostoucí přímo ve žlučových cestách.

Typy nejznámějších žloutenek

Hepatitida typu A

Dostává se do organismu  ústy. Zdrojem viru mohou být znečištěné potraviny, kontaminovaná voda, ruce či přímý kontakt s nakaženým. Říká se jí také nemoc špinavých rukou. Virus je přítomen ve stolici, slinách, sekretu z nosohltanu a moči již během inkubační doby, tedy ještě před projevením příznaků. Virus vydrží v suchém prostředí a vodě zhruba 30 dní. Var ho ničí až za 5 minut, UV záření za 60 sekund. Ve většině případů tento typ nezpůsobuje závažné zdravotní komplikace, ani vážné následky. Proti hepatitidě A je možné se nechat očkovat.

Hepatitida B

Je závažnější než hepatitida A. Přenáší se tělními tekutinami – krví, slinami, poševním sekretem, spermatem. V kapce zaschlé krve přežívá i několik týdnů. Při 90°C dochází ke zničení viru až za 20 minut. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život.

V ČR se proti tomuto typu žloutenky povinně očkuje (Hexavakcína).

Hepatitida C

Je nejzávažnějším typem žloutenky. Nejčastější je toto onemocnění u uživatelů drog. Rizikovými skupinami jsou také osoby s tetováním nebo piercingem, zdravotnický personál a osoby, které často střídají sexuální partnery. Může probíhat dlouhou dobu skrytě a přenáší se především krví (možný je přenos i pohlavním stykem). Až u 90% nakažených se jedná o chronickou infekci, kdy se na onemocnění přijde pouze náhodou při speciálních krevních testech. Běžný rozbor krve žloutenku typu C neodhalí. Pokud jí neléčíme, může skončit až cirhózou nebo rakovinou jater. Očkování proti ní zatím neexistuje.

Novorozenecká žloutenka

Je nejčastějším onemocněním novorozenců. Není infekční. Nejčastěji se setkáváme s tzv. fyziologickou žloutenkou novorozenců. Ta se projevuje cca 2.den po porodu. Maximálních hodnot dosahuje zhruba 3.-5. den po porodu a poté hodnoty samovolně klesají (do cca 2.-3. měsíce). Příčinou je rozpad velkého množství červených krvinek. Plod mívá zhruba 8.109 červených krvinek v 1ml krve, dospělý člověk pouze 5.109. Novorozenecká játra nejsou ještě zralá a plně funkční, proto nedokážou zpracovat tak velké množství bilirubinu (odpadní produkt po zániku červených krvinek).

Prevence novorozenecké žloutenky

Kojte – dostatečné množství mateřského (nebo umělého) mléka zvýší množství vyprazdňované stolice. To může přispět k rychlejšímu vyloučení bilirubinu z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky.

Další možnou prevenci je prevence infekcí v těhotenství a předčasného porodu a aplikace anti-D protilátek při Rh nekompatibilitě matky a plodu.

Fyziologická novorozenecká žloutenka nepotřebuje léčbu. Doporučuje se pouze neomezovat kojení a vystavovat kojence co nejvíce dennímu světlu (ne na přímé slunce) – světlo urychluje rozpad bilirubinu na látky rozpustné ve vodě a tím i rychlejší vyloučení močí. Při závažnějších formách se používá fototerapie.

Inkubační doba virových žloutenek

Od nákazy do projevení příznaků

  • hepatitidy A může uběhnout 15 - 50 dní,
  • u hepatitidy B dokonce 1-6 měsíců,
  • u hepatitidy C se dlouhou dobu nemusí projevit příznaky žádné a nemocný vůbec netuší, že hepatitidu typu C má. Nemocný bývá infekční už předtím, než se příznaky projeví.  Po vyléčení virové žloutenky zůstává ve většině případů doživotní imunita.

Příznaky žloutenky

Žloutenka se projevuje

  • zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic a dalších tkání,
  • dalšími projevy mohou být únava, svalové bolesti, teploty, nechutenství, bolesti břicha, průjmy či zvracení.

Další příznaky:

  • U hepatitidy B se mohou objevit příznaky podobné chřipce a tmavá moč.
  • U hepatitidy C se nemusí příznaky objevit dlouhou dobu žádné. Později se přidává svědění kůže a bolest jater (napravo pod žebry).

Léčba žloutenky

Závisí vždy na typu žloutenky.

  • Hepatitida A se léčí režimovými opatřeními,
  • hepatitida B antivirotiky,
  • Hepatitida C se většinou léčí trojkombinací různých léků.

U všech typů virových hepatitid je potřeba dodržovat i dietní režim.

Co dělat při žloutence a po ní

  • Při hepatitidě je důležité se vyhnout nadměrnému příjmu vitamínu A, který by mohl nemocným játrům ještě více uškodit.
  • Svou léčbu musíte podpořit i jaterní dietou.
  • Při a po prodělání žloutenky je strikní zákaz alkoholu. Alkoholu se vyhýbejte ideálně alespoň půl roku po prodělání nemoci.
  • Jezte pravidelně v menších dávkách,alespoň 5x denně
  • Snižte množství tuků ve stravě, především těch živočišných
  • Jezte pestrou a vyváženou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce – 4-5 porcí denně
  • Bílkoviny jsou nejideálnější mléčné nebo z bílého masa a ryb
  • Vyhýbejte se smaženým, příliš tučným a ostrým jídlům, mastným polotovarům a uzeninám
  • Vyhýbejte se jídlům, které vám způsobují potíže (nadýmání a jiné trávicí potíže)
  • Na úpravu jídel se doporučuje vaření a dušení
  • Dodržujte pitný režim – vhodná je čistá voda, bylinné a ovocné čaje, ředěné ovocné šťávy

Bylinky na podporu jaterní činnosti

Pro podporu správné funkce jater můžete použít i bylinky. Patří mezi ně ostropestřec, kořen pampelišky, řepík, česnek, andělika, arnika, kurkuma, artyčok, pětilistý ženšen, chlorella, majoránka, dobromysl, rozmarýn či schizandra.

OK
Zpracovávám
Zeptejte se lékárníka